Není němčina jako němčina: Rozuměli byste Švýcarovi nebo Rakušanovi?

Z učebnice rovnou do reality

Znáte ten pocit? Roky chodíte do kurzů, pilně se drtíte slovíčka, zvládáte perfektně gramatiku (nebo si to aspoň myslíte) a pak vyrazíte na lyže do Rakouska nebo na túru do Švýcarska. S úsměvem vejdete do horské pekárny, paní za pultem na vás něco přátelsky spustí a vy máte pocit, že jste se ocitli na jiné planetě.

Nebojte se, rozhodně to není vašimi znalostmi! To, co se učíme ve školách a z učebnic, je takzvaná Hochdeutsch (spisovná němčina). Jenže jakmile překročíte hranice (a někdy dokonce i jen ty do německého Bavorska), narazíte na místní dialekty a varianty, které mají svá vlastní pravidla a hlavně úplně jinou slovní zásobu.

Rakouská němčina: Melodická a plná dobrot

Rakouská němčina (Österreichisches Deutsch) není úplně jiný jazyk, ale má svá silná specifika. Rakušané mluví o něco melodičtěji, občas polykají koncovky a potrpí si na zdvořilost. Největší rozdíly ale najdete v gastronomii. Pokud si v tradiční rakouské restauraci objednáte „Tomaten“ nebo „Kartoffeln“, budou vám sice bez problémů rozumět, ale hned poznají, že nejste místní.

Tady je pár kulinářských i běžných chytáků, které vás v Rakousku mohou překvapit:

• der Paradeiser = die Tomate (rajče)
• der Erdapfel = die Kartoffel (brambora – doslova „zemní jablko“)
• das Schlagobers = die Schlagsahne (šlehačka)
• die Marille = die Aprikose (meruňka)
• der Topfen = der Quark (tvaroh)

Místo klasického severoněmeckého „Guten Tag“ vás navíc všude přivítají typickým „Grüß Gott“ a rozloučí se uvolněným „Servus“ nebo roztomilým „Baba“.

Švýcarská němčina: Jazykový oříšek i pro samotné Němce

Zatímco v Rakousku se po chvíli zorientujete, Švýcarsko (Schweizerdeutsch nebo zapsáno dialektem Schwiizertüütsch) je trochu jiná liga. Švýcarská němčina se od té spisovné liší natolik, že německé televize rozhovory s místními pro jistotu rovnou titulkují.

Švýcaři nepoužívají ostré „s“ (ß), všechno píšou zkrátka se zdvojeným „ss“. Navíc mají velmi specifickou výslovnost. Například hláska „k“ na začátku slova se často mění na silné a chrochtavé „ch“ (podobné jako to české, ale vychází ještě hlouběji z krku). A ze všeho nejvíc milují zdrobněliny končící na „-li“.

Pár švýcarských specialit pro přežití:

• Grüezi = Guten Tag (Dobrý den)
• Merci vilmal = Vielen Dank (Děkuji moc – ano, Švýcaři si díky své poloze půjčují hodně slov z francouzštiny)
• das Velo = das Fahrrad (kolo)
• das Natel = das Handy (mobilní telefon)

Lekce od Jitky: Tříjazyčný mini slovníček

Ať už vyrazíte do Berlína, Vídně nebo Curychu, základem je se nebát mluvit. Když navíc použijete nějaké to lokální slovíčko, místní to obrovsky ocení a prolomíte tím ledy.

Tady je malé srovnání, jak se stejná věc řekne ve třech různých zemích:

Můj tip na závěr: Pokud se ocitnete v situaci, že rodilému mluvčímu v zapadlé alpské vesničce opravdu ani za mák nerozumíte, netrapte se tím. Stačí se s úsměvem omluvit a poprosit: “Könnten Sie bitte Hochdeutsch sprechen?” (Mohl/a byste prosím mluvit spisovně?). Všichni Rakušané i Švýcaři se totiž spisovnou němčinu učí ve škole, perfektně ji ovládají a rádi na ni kvůli vám přepnou.

Láká vás cestování po německy mluvících zemích, ale bojíte se, že se tam nedomluvíte? Pojďme to společně změnit na úvodní lekci němčiny! (Alpské dialekty přenecháme místním. Se mnou se naučíte klasickou Hochdeutsch, se kterou si ten Apfelstrudel objednáte úplně všude.)